Španělsko i Portugalsko zakládaly na svých, spíše dobytých, územích své říše.
Španělé se brzy začali obávat schopných portugalských dobyvatelů, že by mohli jejich nová území napadnout. Proto se rozhodli pojistit si svá území.
V roce 1494 podepsali Španělé s Portugalci smlouvu, která narýsovala pomyslnou čáru dělící „Nový svět“. Smlouva je známa pod názvem tordesillaská. Země na východ od této linie připadly Portugalsku a země na západ Španělsku.
Portugalci přistáli v Jižní Americe na východ od tordesillaské hranice v roce 1500 a nazvali novou zemi Brazílií. Založili obchodní stanice v Indickém oceánu a ještě dál na východ.
Portugalci se snažili žít s domorodci v míru, využít rozmanitého bohatství zemí a nakupovat od nich zboží k prodeji v Portugalsku. Španělé se zrovna nechovali nejlépe, protože zaváděli na dobytých územích přísnou vládu i za cenu násilí a zotročování.
Později dobyl Hermando Cortez aztéckou říši a Francisko Pizarro říši Inků. Říše po mnoha letech velkého rozkvětu zanikly za velmi krátkou dobu. Zejména Francisko Pizarro proslul svojí nemilosrdností a krutostí, ale také hloupostí, když zničil velmi vzácné spisy Inků, z nichž se bohužel, ale jako zázrakem zachovala alespoň malá část. Pizarro byl velmi necitlivý k původním obyvatelům. Vzniklo mnoho rozporů, které nutně vedly ke konfliktu, následnému střetu a konečnému zániku jedné unikátní civilizace.
V roce 1519 se portugalský námořník Fernando de Magalhães vydal na dvouletou plavbu kolem zeměkoule. Výprava prokázala, že svět je kulatý.
Proti tordesillaské smlouvě byli Francouzi a Angličané a piráti, jako John Davis a Henry Hudson. Hledali jinou námořní cestu na Východ. Severozápadní průjezd do Tichého oceánu sice nenašli, ale přispěly k průzkumu Severní Ameriky.
