Španělské přísloví

"Běda domu, kde slepice vládne a kohout mlčí"

Země, nad kterou Slunce nezapadá?

Mám ráda na Španělsku hodně věcí, jen jedno moc ne. Jeho temnou minulost, kdy jako dobyvatelé ovládali jiné země, jiné státy, cizí kultury, ničili a plenili, výnosně obchodovali s otroky a obohacovali se na úkor druhých.

Španělsko se tak mohlo v 16. století těšit onomu zlatému věku a užívat si veškerého přepychu, ale za cenu utrpení a ztrátu životů a nakonec celých civilizací. Kruté a nestoudné.

Většina dovezeného bohatství sloužila k budování přepychu, životě v přepychu. Nakradené bohatství není ani účelně využito ku prospěchu země, ale pouze pro pár ziskuchtivých a přepychu chtivých lidí.

Španělé, kteří v šestnáctém století přistáli v Americe, byli naprosto ohromeni aztéckým bohatstvím, nádhernou a vyspělou kulturou, dokonale propracovanými stavbami, ale také si všimli, v jaké čistotě Aztékové žili a udržovali svoje okolí. Cesty i domy byly čisté a odpadky se odvážely na bárkách. 

Ohromné bohatství nemohlo španělské dobyvatele nechat v klidu a také velmi brzy zaútočili. 

Aztécká říše zanikla, když byl zabit její císař Montezuma a v roce 1521 bylo zničeno i město Tenochtitlán. Na rozvalinách tohoto, kdysi velkolepého města, dnes stojí největší město na světě, Cuidad de México.