Země, nad kterou Slunce nezapadá?

Mám ráda na Španělsku hodně věcí, jen jedno moc ne. Jeho temnou minulost, kdy jako dobyvatelé ovládali jiné země, jiné státy, cizí kultury, ničili a plenili, výnosně obchodovali s otroky a obohacovali se na úkor druhých.

Španělsko se tak mohlo v 16. století těšit onomu zlatému věku a užívat si veškerého přepychu, ale za cenu utrpení a ztrátu životů a nakonec celých civilizací. Kruté a nestoudné.

Většina dovezeného bohatství sloužila k budování přepychu, životě v přepychu. Nakradené bohatství není ani účelně využito ku prospěchu země, ale pouze pro pár ziskuchtivých a přepychu chtivých lidí.

Španělé, kteří v šestnáctém století přistáli v Americe, byli naprosto ohromeni aztéckým bohatstvím, nádhernou a vyspělou kulturou, dokonale propracovanými stavbami, ale také si všimli, v jaké čistotě Aztékové žili a udržovali svoje okolí. Cesty i domy byly čisté a odpadky se odvážely na bárkách. 

Ohromné bohatství nemohlo španělské dobyvatele nechat v klidu a také velmi brzy zaútočili. 

Aztécká říše zanikla, když byl zabit její císař Montezuma a v roce 1521 bylo zničeno i město Tenochtitlán. Na rozvalinách tohoto, kdysi velkolepého města, dnes stojí největší město na světě, Cuidad de México.