Když Cortez se svými 600 muži dorazili do aztécké říše, byli přijati se vší poctou jako bohové, byli pohoštěni a přijali mnoho darů.
Ještě nemohli tušit, že nenasytný, zlý a zrádný Cortez se zanedlouho chystá říši dobýt, lid podrobit a oloupit. Španělští conquistadoři, jak se jim říkalo, hodlali, ukořisti půdu a především zlato.
Cortez měl velkou výhodu, jeho vojáci měli koně a střelný prach. To Aztékové neměli a tak byli ve velké nevýhodě. Celé dobývání netrvalo ani dva roky. Během té doby učinili Španělé z domorodých obyvatel otroky, zle s nimi zacházeli, dopouštěli se na nich násilí, zastrašovali je a zabíjeli. Nechali je těžce pracovat ve zlatých a stříbrných dolech za těžkých podmínek, které mnozí nevydrželi a zemřeli.
Další Aztékové umírali hromadně na choroby, které k nim Španělé zavlekli, zejména šlo o spalničky, které pocházelo od Evropanů. Aztékové byli velmi čistotní na rozdíl od celé Evropy, kde řádil mor.
Zanikla tak nádherná, historií opředená říše, jejíž obyvatelé prosluli velkou inteligencí a organizovaností, umem, dokonalostí staveb a života, přísnými zákony, složitými náboženskými systémy, také uměním přežít ve velmi těžkých klimatických podmínkách. Stavěli nádherné a monumentální stavby, chrámy ve tvaru payramidy.
Přežili tisíce let, aby zanikli za tak krátkou dobu. Proč?
Kvůli lidské nenasytnosti, chamtivosti, touze ovládat druhé a vlastní neomalené představě, že oni jsou lepší a druzí se jim musí podrobit.
